Všechno zlý,je pro něco dobrý II.-8

21. května 2008 v 21:34 | NiČinQaaA |  -Všechno zlý,je pro něco dobrý
"Miluju Tě."šeptla jsem mu do ucha a on mě polínil."Já tebe taky."pousmál se a lehl si zase na mě.Dívali jsme se na vzájem do očí.Viděla jsem v nich tajemství.Bála jsem se,co příde,ale vidím na něm,že mi chce něco říct.
"Musim ti něco říct"podíval se na mě vážně,když jsme oba seděli oblečení a dívvali se,teď už,na hvězdy."Děje se něco?"zeptala jsem se vystrašeně."No víš..jak to říct."odmlčel se,ale ihned pokračoval."Doktoři mi našli..rakovinu mozku."hlesl hlasem a mě se do očí okamžitě nahrnuli slzy."Ty zemřeš?"koktala jsem.Jen kývl na souhlas."Z-za jak dlou-dlou-dlouho?"popotahovala jsem a brečela.Pořád jsem tomu nevěřila.-On nesmí zemřít,to ne.Miluju ho a on odejde?Ani náhodou.-"Maximálně dva měsíce.Možná ani to ne."podíval se na mě očima plných slz."Chrisi,ne."objala jsem hoa brečela mu na ramenii."Musíme něco udělat,přece..něco jít musí."hladila jsem ho po vlasech."Kat."podíval se na mě jejo pomněnkovými oči."To nejde.Prej už šanci nemám."poklesl hlavou."Ne..To nikdo řikat nesmí.Zítra vyrazíme do Berlína.Do tý nejlepší kliniky,prostě něco jít musí.Vymyslíme to.Neboj,ty mi nezemřeš."políbila jsem ho a brečela.Musíme najít řešení.Já hozachráním."Dobře,jak chceš,ale nechci poslední zbytky života strávit v nemocnici.Chci si je uží s tebou."přithl si mě k sobě a dal mi pusu."Já vim,ale na to vyšetření pojedeme a dneska spíš u nás.Nepustim tě teď z očí."přikázala jsem mu a on se usál.Setřelmi slzy a spustil."Dobře,jak chceš,ale okážu se o sebe postarat.".."Ne,ani náhodou.Půjdeš k nám ažádný ale.."vzyčila jsem prst a usmívala se.
"Tak,tady máme společnej pokoj."otevřela jsem dveře do méh,teď už našeho,pokoje."Oblečení si e semhle,je tadyještě nějaký místo.Hyienický věci do koupelny,která je támhle."ukázala jsem dveře v našem pokoji."Je jenom naše."dodala jsem a začala pvlíkat ještě jednu peřinu a polštář.On si začal vybalovat a pak se posadil na postel."Tak zejtra vyrazíme?"smutně se zeptal."Jo,vyrazíme.Volala jsem tam a objednala tě.Ve tři odpoledne tam máme bejt."políbila jseem ho a povalila na záda."A neboj se.I kdyb,tak si ty dva měsíce užijeme."řekla jsem šibalsky a sundala mu tričko.On dělal to samí,jako já.Přešla jsem k pásku jeho riflí a rozepínala zip.Pokračovali jsme dál a dál,když jsme po chvílileželi oba dva nazí na posteli a dotáali se říšky prstů těl...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Bobinka...twééé lofujíícíí Sbééčko.♥ ♥ ♥ Bobinka...twééé lofujíícíí Sbééčko.♥ ♥ ♥ | Web | 22. května 2008 v 6:26 | Reagovat

juu..to je smutný..rychle dáál :))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama